Je všeobecně známo, že Jaroslav Foglar nedělal s podpisy svých knih (a nejen jich) žádné drahoty. Pozornost ho těšila a autogramy rozdával rád. Nejen, že neodmítal návštěvy, a i pro nečekané a neznámé návštěvníky si pár minut vždy udělal (ačkoli si stěžoval, že ho návštěvy odvádějí od práce), ale zvlášť na přelomu osmdesátých a devadesátých let se často vídal se svými čtenáři na četných besedách (a nutno podotknout, že i hojně navštěvovaných). Na všech těchto setkáních vždy docházelo k poskytnutí autogramů, a zvlášť na besedách se JF podepisoval celé hodiny. Podpisů tak najdete v jeho knihách spoustu a "pouhý" podpis JF z knihy raritu opravdu nedělá.
Nicméně i toto téma poskytuje sběratelům prostor. Podpis JF se v průběhu let samozřejmě vyvíjel, a i v jednotlivých obdobích lze pozorovat výrazné rozdíly. Co vše lze vypozorovat?
- Většinou se JF podepisoval celým jménem i příjmením, ale je celkem logické, že na velkých autogramiádách (a zvlášť v devadesátých letech, kdy už JF stále hůře viděl) podpis zkracoval. Z té doby najdete spoustu podpisů pouze "J. Foglar", případně "Jar. Foglar".
- Jak se JF zhoršoval zrak, stále více v devadesátých letech používal pro psaní tlustý černý fix místo propisovací tužky.
- Pokud měl JF dostatek času (tj. většinou mimo autogramiády), připisoval ke svému podpisu i datum.
- Méně často je možné najít podpis JF i s přezdívkou "Jestřáb". Většinou bývá tento podpis i součástí slovního věnování - tak se JF podepisoval hlavně blízkým přátelům (a ještě zdaleka ne vždy).
Orientační vývoj podpisu JF v čase je zobrazen zde:
První kniha JF spatřila světlo světa 7. 11. 1934 (Přístav volá vydaný Melantrichem) a JF zemřel 23. 1. 1999. Tato dvě data tak ohraničují možný nález autogramu JF v jeho knize. Z mně známých exemplářů je první autogram ze 14. 11. 1934 (Přístav volá v mé sbírce) a poslední 27. 12. 1998 (Boj o První místo z roku 1990 ve sbírce Mirka Škváry). Jde o první a poslední podpis zobrazený výše.
Samostatnou zajímavostí autogramu JF jsou autogramové kartičky velikosti pohlednice v různé gramáži papíru, vždy na jedné straně s fotkou JF a na druhé čisté. Dnes už je obtížné získat k tomuto tématu přesnější informace, dovolím si tak citovat Řešetlákovu vzpomínku: "Tyto kartičky, či spíše pohlednicové lístky, si nechával Jestřáb tisknout v různých dobách v tiskárně ve větším počtu kusů, zřejmě tam někde měl nějakého známého… Podarovával pak příležitostně návštěvy nebo je i posílal dopisy. Ve své době mne těšilo, že si takto (aniž by se mne ovšem na cokoliv ptal) nechal vytisknout i jednu z mých fotografií, kde se sám sobě líbil…“.
Kartičky jsou tištěné ofsetem, ale kolik jich bylo a kam se všude poděly, zůstává zatím tajemstvím. Pravdou je, že většina z nich je sběratelsky špatně dostupná a jsem moc rád, že mám ve své sbírce všechny známé varianty (viz fotogalerie níže). Pokud byste někdo měl doma nějakou další variantu, budu rád za poskytnutou informaci, a nejraději i sken. Nejznámější kartička je s fotografií JF z roku 1937. Existují doklady, že byla rozesílána na žádost čtenářů redakcí časopisu Vpřed v druhé polovině 40. let. Jestli ale byla vytištěna a rozesílána už v dobách Mladého hlasatele (což mohla - a s ohledem na slušnou kvalitu tisku je to i pravděpodobné) nejsem schopen doložit.
Nepočítám-li fotografie, deníky a kroniky čtenářů, tak poslední skupinou autogramů jsou různé podepsané kartičky. Ty JF často rozdával svým přátelům, měl jich řadu předtištěných. Pro úplnost zde dvě na ukázku:
Jelikož pro autogram JF (myšlen samozřejmě originál :o) ) už bohužel není kam zajít, přeji hodně zdaru při hledání těch již existujících :o).
M.
