Opravdu Poslední tajemství Jana T.?

11.08.2013 09:57

Možná máte v knihovně Poslední tajemství Jana T. od Jaroslava Velinského – Kapitána Kida, četli jste ho a myslíte si tak, že to poslední tajemství už znáte. A třeba vám teď ukážu, že s touto knihou je spojené ještě jiné „tajemství“, které ještě neznáte.

Pokud knihu skutečně vlastníte, zkuste se podívat do její tiráže. Ve většině výtisků najdete informaci, že vlastníte „První rozšířené vydání“ z roku 2003. A teď už vám asi docvaklo, co za tajemství mám na mysli. Ano, jde o slůvko „rozšířené“. Napovídá nám to, že tomuto vydání ještě jedno předcházelo. Ale jaké a jak je možné, že v knihovnách máme skoro všichni jen to rozšířené?

Nebudu vás zbytečně napínat, skutečně tomu rozšířenému vydání předcházelo v roce 2002 vydání označené pouze jako „první“. V grafické příloze tohoto článku najdete řadu fotografií tohoto vydání. K nim si dovolím následující upřesnění:

  • Kniha má standardní tvrdou vazbu a shodný rozměr s rozšířeným vydáním (dále RV)
  • Na potahu desek je použit stejný motiv, jen místo do hnědé je laděný do šedé, font textu je patkový a není uvedeno logo žádného vydavatele.
  • Zadní strana desek obsahuje zrcadlově otočený motiv z přední strany desek (RŠ na něm navíc, na rozdíl od RV, nechybí), neobsahuje žádný text.
  • První předsádka obsahuje jinou ukázku rukopisu (strany 68 a 69 místo 78 a 79 u RV), druhá předsádka je shodná
  • Titulní list obsahuje text „Číslovaný výtisk:“
  • Copyright obsahuje pouze jméno Jaroslava Velinského a neobsahuje kód ISBN.
  • Na straně 34 (v rozšířeném vydání 36) je navíc na začátku: „Nato se Ruda Votýpka odmlčel. Ta holka měla  na všechno odpověď a třeba měla s tím tetanusem pravdu.“ Na následující straně je ale zase o dva řádky víc, takže se rozložení na stránkách opět srovná.
  • Na straně 132 (v RV 140) je upravený 3. odstavec (chyba v nelogičnosti slova „jsme“, která je v RV je i v prvním vydání) a změny jsou i v 5. odstavci. Další 4 strany (do 136, RV 145) jsou pak kvůli těmto změnám o 2 řádky posunuty.
  • 9. odstavec na straně 220 (v RV 234) zní v původním vydání pouze „Tři mladší chlapci jako by ho neslyšeli.“ V RV přibyly v tomto odstavci další 4 řádky.
  • Doslov autora i Vzpomínka muže v pozadí jsou shodné.
  • Popis dokumentů v obsahu je přepracován.
  • Jinde v knize už jsou změny pouze menší (např. rozdělení věty).
  • Obrázky jsou v prvním vydání na tvrdším papíru než zbytek knihy a oproti RV je jich méně (8 oproti 14). Jsou tištěny jednostranně a nejsou číslovány jako ostatní stránky (proto ten rozdíl v počtu stran oproti RV). Pouze 2 obrázky jsou přesně ve stejné podobě v prvním i rozšířeném vydání. Ostatní jsou Kidem buď pouze upravené, nebo úplně překreslené.


Jak je vidět z výčtu rozdílů mezi jednotlivými vydáními výše, literárně se liší zcela minimálně.

Otázka ale zní, zda skutečně můžeme nazývat první vydání regulérním vydáním. Pravda, nejde o úplně typické vydání, přesto většinu znaků naplňuje. Neobsahuje sice kód ISBN, ale ten neměl Jaroslav Velinský v žádné knize, kterou vydal pouze ve svém vlastním nakladatelství. Jinak má kniha vše co má mít. Sám autor uvádí v tiráži, že jde o první vydání a potvrzuje to i tiráží společného vydání s nakladatelstvím Baset („první rozšířené vydání“). Navíc toto první vydání zařadil pod číslem 8 i mezi ostatní vydání svých knih ve vlastním nakladatelství Kapitán Kid. Za samostatné vydání ho tedy považoval i on sám. Netypičnost tohoto vydání spočívá tak hlavně ve velmi malém nákladu 20 ks (dle vlastních slov autora). Sběratelsky jde tedy o velmi zajímavou a nedostupnou knihu.

A proč vlastně vyšlo první vydání v tak malém nákladu? Dle slov Kapitána Kida šlo o 20 ukázkových výtisků, se kterými se pokoušel najít vydavatele. Někoho, kdo by mu pomohl financovat vydání většího množství výtisků a zajistil jejich distribuci ke knihkupcům. Ve svém vlastním nakladatelství vydával knihy pro předplatitele, s menším přesahem (tj. šlo řádově o stovky kusů). Nakonec došlo na společné vydání s nakladatelstvím BASET (pokud se nepletu, bylo vydáno 3.000 kusů).

Na závěr bych si dovolil ještě zajímavost. Na deskách (včetně hřbetu) je jméno autora uvedeno jako „Velínský“ (s dlouhým í). Kdo Kida znal, tak potvrdí, že byl na tuto zkomoleninu háklivý a stěžoval si, pokud mu někdo jméno takto komolil. Autorem desek je v tomto případě ale on sám, takže je trochu záhadou, jak k tomu vlastně došlo. Jelikož se na toto bohužel už autora nezeptáme, zbylo alespoň jedno „Poslední tajemství Jana T.“

 

M.
 

Fotogalerie: Opravdu Poslední tajemství Jana T.?

Diskusní téma: Opravdu Poslední tajemství Jana T.?

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

O knížkách

08.11.2020 13:04
Ve foglarovském světě se pohybují lidé s různými zájmy. Jsou tak mezi námi „shraňovatelé“, kteří tvoří sbírku (ale moc v ní nebádají), badatelé (ať už se sbírkou nebo bez ní) nebo i „jen“ příznivci (nemají ambici ani bádat ani sbírat, ale rádi si přečtou zajímavý text). Sám se řadím mezi sběratele...
17.10.2020 11:34
Znalci vědí, že 3. číslo II. ročníku Vpředu je k dispozici převážně v černobílé podobě, i když existují vzácněji i barevné výtisky. Zkusil jsem se na toto téma podívat očima Jaroslava Foglara:   Nápad koupit s Kobesem před koncem války tu německou tiskařskou mašinu se ukázal jako velmi dobrý....
04.10.2020 15:33
Po sepsání článku s ohlédnutím na konci minulého roku jsem trochu čekal, že se najde pár věcí, o kterých jsem třeba ani nevěděl. Sice toho není moc (nebo se to ke mně stále nedostalo), ale dva kousky se nakonec našly: 1)    2017 – Více autorů: S Jestřábem v srdci (BÍLÁ varianta,...
23.12.2019 15:01
Konec desetiletí je příležitostí k ohlédnutí. Jelikož jsem se ve foglarovském světě celou tu dobu pohyboval, postupně jsem do sbírky získával různé přírůstky, vznikající vesměs z nadšení tvůrců. Limit "malého nákladu" mám do 300 ks, ale často vzniká třeba i jen 5-10 ks. Někdy jsou k prodeji, někdy...
23.07.2017 09:29
Jaroslav Foglar už od šedesátých let přitahoval pozornost svých fanoušků mnohem více, než bylo obvyklé u jiných autorů. Myslím tím pozornost na „badatelské“ a sběratelské úrovni. Často šlo o dospělé, kteří na foglarovkách vyrostli, a tyto prožitky v nich byly tak silné, že je cokoli...
02.11.2014 09:42
Je všeobecně známo, že Jaroslav Foglar nedělal s podpisy svých knih (a nejen jich) žádné drahoty. Pozornost ho těšila a autogramy rozdával rád. Nejen, že neodmítal návštěvy, a i pro nečekané a neznámé návštěvníky si pár minut vždy udělal (ačkoli si stěžoval, že ho návštěvy odvádějí od práce), ale...
11.08.2013 09:57
Možná máte v knihovně Poslední tajemství Jana T. od Jaroslava Velinského – Kapitána Kida, četli jste ho a myslíte si tak, že to poslední tajemství už znáte. A třeba vám teď ukážu, že s touto knihou je spojené ještě jiné „tajemství“, které ještě neznáte. Pokud knihu skutečně vlastníte, zkuste se...
04.02.2012 16:01
Vážení přátelé, obdivovatelé díla Jaroslava Foglara!  Před pěti lety si někteří z Vás zakoupili naši knihu Obrazový soupis díla Jaroslava Foglara, která byla, vzhledem k omezenému nákladu, záhy vyprodaná.  Pro trvající zájem o tuto knihu a také proto, že jsme se dobrali celé řady...
16.05.2009 19:24
  Boj o první místo začal vycházet na pokračování ve 20.ročníku (1933/1934) časopisu Skaut-Junák. Ve skutečnosti to měli být Hoši od Bobří řeky, které Foglar redakci zaslal. Ti už čekali tři roky na své vydání. Po neúspěchu v Melantrichu, kam je zaslal do soutěže v roce 1933 o...